historie bedřišky

historie Bedřišky

 

Důl Bedřich

Založen v Zábřehu nad Odrou v roce 1900 společností Hornoslezské koksovny a chemické továrny zastoupené akciovou společností Moravsko-ostravského kamenouhelného těžířstva Marie-Anna.

Pojmenován byl po olomouckém arcibiskupovi Bedřichu z Fürstenberku, který v mariánsko – novoveské oblasti začal kutat jako první již v roce  1854.

Stavba dolu Bedřich

1. března 1900 se začala hloubit větrná jáma o průměru 4,8 m a vzápětí poté, od 1. dubna 1900 se hloubila těžní jáma o průměru 5,6 m, obě od sebe vzdálené pouhých 60 m. Současně se začalo stavět technické zázemí pro budoucí důl – těžní budova, strojovna, kotelna, cechovna, separace, skladiště a další. V roce 1905 se ještě stavěly budovy pro kompresory, ventilátory a nové těžní zařízení.

Zatopení dolu a jeho zánik

9.dubna 1902 při ověřovacím vrtu došlo ve výdušné  jámě v hloubce 431 m k průvalu detritových vod (voda s obsahem neživých organismů a výkalů) s oxidem uhličitým. Kdy během 90 minut voda vystoupala o 147 m.  Při nehodě zahynuli 3  hlubiči-Eduard Josinek, Ján Korta a p.Martínek. K druhému neštěstí došlo  5.června 1902, kdy zahynul 1. horník.

V roce 1906 se znova započalo s vrtáním dna větrné jámy ale  kvůli vodě nebylo možné v hloubení  pokračovat. V roce 1910 byly zastaveny veškeré pokusy o zdolání přítoků vody a zabezpečení jam proti dalším průnikům vody. Důlní budovy na povrchu byly zbourány a odpadový materiál nasypán do jam, , ostatní objekty na povrchu byly opuštěny a později sloužili jako sklady. Majetek byl prodán, ale nebylo uvažováno o dalším využití daného pole k těžebním účelům.

V roce 1958 byla část důlního pole s oběma jámami Bedřich zahrnuta do dobývacího prostoru dolu Ján Šverma. 19.10.1971 byla ukončena likvidace jam jejich zasypáním. Po zahynuvších hornících z prvního něštěstí jsou v lokalitě pojmenovány ulice Jasinkova, Kordova.

Cihlové domy Bedřišky

Při vstupu po levé straně do lokality Bedřiška, na ulici Chaloupeckého se nachází cihlová budova bývalé kotelny postavené v roce 1902. Po uzavření dolu Bedřich byla kotelna po 1.světové válce upravena na 4 byty. Dnes již chybí  2 okenní osy vlevo a vysoký komín. Počet bytových jednotek v současné budově: 2

Bytový dům na ulici Bedřišská

Cihlový dům, ve kterém se nachází dnešní komunitní centrum byl vystavěn v létech 1900 – 1902 a byl projektován jako bytový dům pro horníky. Po zavření dolu Bedřich byl využíván jako dílna a skladiště dolu Ignát (pozdějšího dolu Jan Šverma). V roce 1922 byl znovu kolaudován jako bytový dům se 16. bytovými jednotkami 1+1 . Podobný cihlový dům se nachází také v Nové Vsi, který byl prohlášen za kulturní památku.

Výstavba „finských“ domků

Po 2. světové válce se v kolonii Bedřiška  začali stavět tzv. finské domky, jako dočasné ubytování pro přicházející horníky dolu Jan Šverma.  Jedná se dřevostavby, jejichž životnost byla plánována na cca 30-40 let .  V Ostravě  se stavěly  např.  i na Slezské Ostravě , Radvanicích, Bártovicích, Heřmanících nebo ve Lhotce. Při odpovídající údržbě  je  možno životnost finských domků prodloužit  i o několik desítek let  – viz příklad finských domků ze Lhotky u Ostravy.  (Poznámka: „Paneláky“ mají srovnatelnou životnost a opravují se.) 28 jich bylo dokončeno v roce 1950, z nichž bylo do r. 2016 průběžně zbouráno celkem 5. V létech 1951 – 1953 byla v kolonii Bedřiška postavena  druhá část rodinných domků pro zaměstnance národního podniku Vítkovické stavby. Přibylo 33 domků, každý o 2 bytových jednotkách  – z těchto zůstalo zachováno 11 (údaj z r. 2016.) V roce 1969 byl v této lokalitě přistavěn objekt prádelny a prodejny – dnes jsou vidět pouze pozůstatky objektů. V lokalitě byly k dispozici i dětské herní prvky. V létech 1980 – 1987 byla část domů zbourána při rozšiřování areálu Ferony a došlo i k částečnému zkrácení ulic v lokalitě.

Použité zdroje:

Petr Přendík: Důl Bedřich v Zábřehu nad Odrou
Martin Jemelka (ed.): Ostravské dělnické kolonie III. Ostrava, 2015
Antonín Barcuch – Eva Rohlová: Místopis starého Zábřehu nad Odrou a Hulvák (pokračování).